Domů > trauma > DID > meet alters

🧿

6. kaoni


6 Mužská osobnost, které je 10-13 let (nově "agesliding" mezi 10 a 13ti lety..většinou se jen "zastaví" buď v 10ti letech a nebo mu je 13 => tzn. neumí "klouzat", jen "skákat" / přeskočit mezi těmito dvěma věky). Původně mu bylo 10 let, ale toužil vyrůst/být silnější, a tak se mu podařilo být 13ti letý (jenže když byl slabší, "spadnul" zas na 10 a pak když zesílil, bylo mu zas 13 atd.). Má krátké (cca 3-4cm) blond vlasy a modré oči, ale vypadá jako "kreslená anime klučičí postava" (původně to sice byl kluk, ale neměl asi žádný vzhled, byl jenom jakousi energií, a tedy si pak zvolil kreslený klučičí vzhled podle anime seriálů).

Má pár svých vlastních vzpomínek: v 5ti letech se koupal na mělčině v rybníku, cca v 8mi hrál fotbal (s klukama na škole v přírodě) a ve věku 10ti let se zasekl asi kvůli jedné nově vynořené vzpomínce (takže nevím, jestli je skutečná, protože jsem si na ní nepamatovala od doby, kdy se stala - jako tomu bylo u vzpomínek, které jsem psala na starý web):
Když mi bylo 10 let, tak jsme šly s tátou do bazénu - já a prostřední sestra jsme plavaly v normálním bazénu, zatímco táta byl s nejmladší sestrou v dětském brodítku. Se sestrou jsme se pak šly podívat za tátou, ale ještě jsme si tam spolu chvíli povídaly (v tom brodítku + moc nevěnovaly pozornost okolí). Nejmladší sestra se začala topit (asi jí uklouzly nohy a i když to tam bylo mělké, tak nedosáhla na dno když nestála, protože byla ještě malá: 4 roky a neuměla plavat), táta jí rychle vytáhnul na nohy a trochu nám nahlas vynadal, že když tu stojíme, tak jsme jí měly (my dvě) hlídat. Pak ke mně o trošku pozdějc přišel a mluvili jsme spolu jen my dva, ale na to jsem si už nepamatovala. Z toho dne jsem si normálně pamatovala tohle ještě s tím, že když jsme odcházeli domů, tak jsem byla asi hodinu disociovaná (byla mi hrozná zima a cítila jsem se podivně, ale nevěděla jsem proč). Tohle jsem si tedy normálně běžně pamatovala.
- Kaoni mi ale ukázal svou vzpomínku, že když za mnou pak přišel do ústraní táta a mluvili jsme spolu potišejc, tak šel kaoni do popředí a tím mě vytlačil. Přičemž táta mu řekl, že jestli budu pokračovat v odmítání natáčení (nějakých) videí (na nic takového si stále nepamatuju že by se dělo), tak mojí nejmladší sestru zabije (že to nemůžu ohlídat 24/7); podobně jako se stala tato "náhoda". Proto jsem pak byla disociovaná (to, že se nejmladší sestra omylem začala na chvíli topit, se stalo už poněkolikáté, a to mě nikdy nevykolejilo - protože se jí nikdy nakonec nic nestalo a myslely jsme si s prostřední sestrou, že je prostě jenom víc nešikovná než my dvě, kterým se tohle nikdy nestávalo). Jednou ale omylem spadla do hlubší vody sama od sebe (narozdíl od tohoto zážitku, kdy byla poblíž táty; jindy při podobné události nebyl v její blízkosti vůbec nikdo = žádný člověk, byla opodál sama = na dohled, takže jsme viděly jak sama spadla), takže třeba byla doopravdy víc nemotorná (tato sestra ale cca od 3 do 5-6ti let toužila spáchat sebevraždu - nevím z jakého důvodu..asi měla depresi?..ale jak by něco takového mohlo malé dítě samo od sebe vymyslet). Jestli je tato (nově se objevená) vzpomínka pravdivá, netuším.
- Pak od 13ti let kaonimu připadalo, že jsem ztratila svojí vysokou (tržní) cenu/hodnotu (a to i přes to, že jsem od cca 16ti let dělala fotomodelku..to jsem chtěla proaktivně sama). Jedinou hodnotou jsou dlouhé blond vlasy a modré oči v kombinaci s celkovým hezkým vzhledem, ale od 13ti by naopak na dating marketu měla hodnota začínat, a to výrazným stoupáním (+ až po dvacítce pomalu klesat).

V dětství nějaká moje ženská osobnost špatně odhadla motivaci dospělých: Jelikož jsem nechtěla chodit do školy, a kdyby neexistovaly nějaké možné "horší věci" jako trest, tak bych si dělala jen to, co chci..ale rodičům na škole hodně moc záleželo; že jsem nevděčná, když si nevážím možnosti mít kvalitní vzdělání - protože jinde, např. někde v Africe, tuto možnost nemají a po školním vzdělávání touží.. Tak jsem si z toho nějak odvodila, že velice špatné věci (jako např. války) tu jsou z toho důvodu, aby existoval nějaký horší trest, který by nevděčné lidi motivoval, aby dělali ty "dobré" věci (jako je chození do školy a do práce), kterých si jinak neumí vážit.. Jenže ve skutečnosti byly motivací dospělých jenom peníze (příp. pro úchyly pedofilie); a škola slouží jen k vymývání mozků (příp. pro úchyly k vytvoření iluze normálního života kvůli zakrytí zločinů).


Tato osobnost měla/má funkci gatekeeper**, takže nebyl téměř nikdy front (jen sem tam na krátký okamžik = "checking"). Nedávno (když jsem začala plánovat napsání článku o něm) byl cca na min 20 minut front, měl dobrou náladu a řekl, že se přesunul do utajení. Nově se přesunul do 2. subsystému a nevím, jestli změnil i svojí roli (obávala jsem se, jestli se z něj nestal persecutor, ale front byl stále hodný, jako vždy). Podle něj je dobře, jestli na něj zapomeneme (nevadí mu článek o něm ani toto info, ale jinak se chce "ztratit z dohledu"; takže od té doby, co byl naposled front kvůli sdělení svého pohledu ohl. sepsání jeho článku, o něm už..nic..nevím). Jenže jsem i bohužel zapomněla, co chtěl do článku o sobě napsat (co všechno říkal, když byl front).
Skrývá se (ve 2. subsystému) už delší čas, takže jsme už téměř zapomněly, že občas něčím přispěl (něco napsal) na starý web (po delší době překvapivě vyšel front a podle něj je dobře, že jsme na toto zapomněly - snažil se mazat vzpomínky ohledně něj). Začaly jsme (na něj) celkově zapomínat, ale pamatuju si, že občas vyhledával (ve vnějším světě) konstruktivní mužský vzor ("role model"), podle kterého se učil.

** keane mi ukázal kaoniho ve vnitřním světě: jeho=kaoniho podání funkce "gatekeeper" spočívá v tom, že mezi 2. subsystémem a front subsystém (blízko front) dal mříž, takže rozhoduje o tom, kdo smí projít blíž k front (toto vytvořil hlavně za účelem zabránění osobnostem typu little aby se nemohly nikdy dostat front).


Má oblíbené tyto písničky:
- V duše prosnulsja d'javol
– Děmonom kličali menja s dětstva
Chorošij kloun mjortvyj kloun


Nic víc už o sobě asi sdělovat nechce, takže níže už jenom (kurzívou) zkopíruji, co jsem o této osobnosti psala na starém webu (a zakomponuji do toho to, co o něm ještě vím..):

Kaoni je osobnost, která nejvíce bojuje proti zlu (a drží v sobě emoce hněvu na DS). Tyto emoce jsou její motivací, z čeho čerpá energii (jelikož jsou silné, tak je motivace téměř nevyčerpatelná). Tato osobnost je vnitřní (tzn. téměř nevychází z podvědomí do popředí = "front") a je to osobnost typu "gatekeeper", tzn. rozhodovací osobnost (posílal do popředí nevědomé ženské osobnosti za účelem co nejlepšího přežití celku). Během života se mi velmi často konstantně stává, že mám nějakou myšlenku, kterou znenadání zapomenu. Nebo se mi naopak objeví nějaká vzpomínka/představa. Nakonec jsem zjistila, že celou dobu tato osobnost schovává/odebírá nebo povoluje vzpomínky a myšlenky, bez ohledu na to, co chtějí ostatní osobnosti. Může i přesouvat pocity nebo dávat špatný/dobrý pocit osobnosti, která je "front", aby jednala podle těchto pocitů (takže mi vytváří "falešnou" intuici). (moje pozn. toto umí i keane, pokud se tedy kaoni za keaneho nevydává..ale umí to i 11 a další, když jsou blízko front..) Samozřejmě mám i intuici pravou, ale párkrát v životě jsem zažila podivné nesouvisející představy, a tato osobnost mi to pak vysvětlila, že to udělala ona, protože něco chtěla/nechtěla. Moje osobnosti typu "host" (to jsou osobnosti, které jsou nejvíce "front") jsou takové, že napodobují "hlavní" osobnost (=maskují se za kianu) - a zároveň všechno "vykecají" (neomezují se). Jenže měly přístup jen k některým věcem, protože jim přístup omezovala tato vnitřní osobnost (takže nemůžou vykecat něco, co nevědí = nestane se, že by prozradily něco "špatně"). Kaoni (aktualizace: nově "točící osobnost", která je určitě žena) většinou rozhodne o tom, která osobnost bude "front", takže když bych se musela bavit s někým, komu nic říct nechci, bude v popředí ta osobnost, která o daném tématu nic neví a ani na výhrůžky/fyzické násilí apod. se nepřehodí osobnost na nějakou, která dané věci ví, takže to není hrané že nic nevím a zároveň se to nedá vydírat - jediná možnost je vyjednávání, že když se cítím dobře a mám to, co chci, tak kaoni přístup k nějakým věcem povolí (např. pro psaní tohoto webu). Proto "po zlém" zlo ničeho nedosáhne a z toho důvodu na mě tolik neútočí (protože by to nikomu k ničemu nebylo).

Tato osobnost se nezajímá o sexuální ani romantické vztahy (protože je nízkého věku, tak se nezajímá o holky) a k osobnostem typu "host" má vztah jako k sestrám (ale jeden kratší čas se "z nouze" kiany..poté, co jí zklamal jeden ex..s ní snažil chodit, aby jí to vynahradil = dělal mužskou oporu; i když spolu nic neměli, takže to bylo takové to "dětské chození" - bylo to dříve/ještě předtím, než začala chodit s keanem - to bylo kaonimu ještě jen 10 ..z toho důvodu se spolu rozešli, protože keane se nabídl, že s ní bude chodit raději on, protože kaoni je na to moc mladý a ani ho "mít vztah s holkou" nikdy nezajímalo, takže kaoni za to byl pravděpodobně i celkem rád = souhlasil..). Vzhled neměla tato osobnost žádný, ale nedávno (asi pár let zpět, ale ne moc dlouho) se jí vytvořil vzhled typu "introject" a vypadá jako 2D kreslená (anime) postava kluk s blond vlasy - tato osobnost si uvědomuje svoje "omezení" a chce být jiná než je (nechce ale s jinou mojí DID osobností "splynout", protože si myslí, že je ho zapotřebí, aby byl oddělený a dělal rozhodnutí). I když jsem byla s nějakým klukem v pohodě, tato osobnost ho většinou nemusela - a vždy měla pravdu, protože ti kluci byli destruktivní. Existují i kluci, proti kterým nic nemá, ale tato osobnost dělá svůj plán (chce porazit zlo) a na hledání partnera se vůbec nezaměřuje.

Tato osobnost si je jistá tím, že zlí lidé jednají záměrně (a nejsou to náhody nebo nevědomé popudy - jak si to vysvětlovaly ženské "host" osobnosti..).
Díky kaonimu mohu posoudit, jak se "správně" mají chovat kluci, protože v sobě mám docela konstruktivně vyvinutou (až na tu manipulaci) mužskou část, která ví, jak má fungovat konstruktivní muž/co by udělala ona (píšu ona jako TA osobnost). Protože i kaoni se před okolím maskuje za kianu, takže mu nevadí, když píšu "o ní" v ženském rodě (jako ta osobnost). Moje osobnosti nepíšou samy za sebe, nýbrž když chtějí něco napsat, jsou v kontaktu s frontující osobností=host a přes ní chtějí být odkazovány ve třetí osobě - kaoni byla částečně v kontaktu, když jsem psala článek, ale pak zmizela/odešla (asi už jí to nebavilo nebo jí to spíš moc nezajímá a vyjadřuje se stručně). Když si někoho vážím (a tím myslím jakákoli moje osobnost, nemusím to být přímo "já"), tak ho také oslovuju ve 3. osobě, jako bych mluvila o něm (ale málokdy to tak doopravdy udělám, protože se to ve společnosti běžně nedělá a je to považováno jako urážka).


.................