Když se mužský a ženský twinflame spojí do zdroje, tak zdroj = taky "vědomá energie", přičemž zdroj ale nemá polaritu. Nemůžeme o něm ale říct, že je "bezpohlavní" (=nemastný neslaný kastrát).. Ve zdroji twinflame splynou v "jedno/jednotu" (tzn. nikoli v "oboupohlavní/transgender bytost"!!). Dalo by se říci, že ZDROJ = "VŠE". Je to něco jako dvě (oddělené) energie opačné polarity (mužská a ženská), které jsou zároveň jednotou. Někomu to možná připadne jako "nemožné spojení protikladů"; ale viz sex.. (podobný princip: dvě oddělené bytosti opačné polarity spojené v jedno) Zatímco sex můžou mít jakýkoli dva (či víc) lidí opačného (i stejného) pohlaví; tak zdroj nikdo jiný než twinflame vytvořit nemůže. Jak mnozí z vás asi už tuší, tak predátorské vědomí může ovládat hmotný svět/hmotu, ale nikoli jemnohmotné světy (tam se ani vůbec nedostane). Asi z toho důvodu se snaží "převést" zdroj do hmoty a představují si, že by to mohlo (symbolicky) vypadat jako "oboupohlavní" bytost..
Jenže zdroj se nikdy do hmoty nepřevede = nedá se převést na hmotu!! (maximum, co jde, je symbolicky ZOBRAZOVAT energetické světy v hmotné podobě, např. "ve filmu" = umělé realitě..jenže zrovna zdroj / jako jediný / nejde takto zobrazit) Naopak (např. když mají twinflame sex) mohou jedině převést hmotu na energii.
(=> takže neexistuje žádný "oboupohlavní" ani "transgender" ani "bezpohlavní" bůh)
POSLÁNÍ
Někdo tvrdí, že každý MUSÍ vykonávat nějaké (svoje?) poslání. Podle mě žije člověk kvůli sobě (takže se každý sám rozhoduje, co chce/bude dělat). Myslím si, že by každý "měl" (ne vyloženě musel..) dělat to, co ho baví (=vnitřní vedení). Jelikož má ale každý svůj mozek (=rozum), který by se on sám procvičováním=samostatným používáním!! měl naučit správně používat; tak není nutné druhým radit.. Naopak, když se budou spoléhat na rady "gurua", pak jim kritické myšlení zakrňuje (aneb "chybami se člověk učí"). Existují obří chyby charakteru, které se asi už zvrátit nedají; ale malými chybami se (po)učit lze.
Pak tady ale máme problém zla; tzn. že když na světě existuje zlo, tak je téměř povinností silnějších (..v různých oborech..každý může vynikat v něčem jiném) zasáhnout. Protože když zlo ubližuje nějaké skupině a nikdo nezasáhne, pak (až je vyhladí) přejde na vás.. Zatímco když se lidé vzájemně sjednoceně ochraňují, tak jsou silnější. Takže (jenom z důvodu existence zla) "poslání" pomáhat slabším proti zlu / boj proti zlu, je nutné.
Většinou, pokud si někdo opravdu zvolil před inkarnací nějaké poslání, ho tato činnost BAVÍ. Takže když píšu, že by měl každý dělat, co ho baví, vlastně agituji za vykonávání poslání (pro toho, kdo si něco takového zvolil). Nejsem ale "tvrdou zastánkyní" poslání, vysvětluji dále. Nikoho bych do žádného poslání nenutila, a když někdo nic nedělá a jen tak si žije (podle sebe); tak na tom podle mě není nic špatného. Nejlepší je mít sebe na prvním místě, nikomu (jeho rady/kecy) nevěřit a žít si podle sebe.
Protože pokud někdo nutí lidi do nějakých poslání, většinou (jim) chce akorát odebrat energii. Zatímco při "vnitřním vedení" (=kdy někoho něco baví), to ten člověk sám od sebe chce dělat. Nikdo ho k tomu nemusí přemlouvat ani nutit. Ano, lidé by neměli být ignoranti, kteří si nevšímají zla, nepomůžou slabým v nouzi, a jen tak si žijí. To "jen tak si žít" je v (ideálním) světě bez zla. Tady to tak úplně neplatí, nýbrž je to ideál, ke kterému se směřuje (společně s "vnitřním" posláním). Když ale někdo žádné "vnitřní" poslání nemá, tak to přeci nikomu a ničemu nevadí (není méněcenný). Buď si někdo vybere nějaké poslání / baví ho to, a nebo dělá cokoli jiného (=dělá si, co chce); protože když si někdo sám vybere nějaké poslání = dělá si co chce. Když někdo dělá to, co ho baví = dělá si co chce. Když někdo nedělá nic = dělá si co chce. Každý má právo na svobodu = dělat si co chce (pokud tím nikomu neubližuje).
Mnozí manipulátoři ale tvrdí, že budete "lepší" (než někdo jiný), když budete plnit (jejich) poslání, nebo se snaží vyvolat pocit méněcennosti u těch, kteří poslání neplní. Pokud je potřeba něco udělat (tím myslím např. eliminovat zlo), tak i když se do toho nikomu nechce, někdo takovéto "poslání" vykonávat musí (ideálně všichni..). Ale jinak neexistuje nic jako "poslání, které někdo MUSÍ vykonávat", pokud je svět konstruktivní (bez zla) a pokud je na světě hojnost pro všechny. V takovém světě lidé MOHOU (když chtějí) vykonávat poslání, ale vyloženě NEMUSÍ = je to rovnocenné, protože ve svobodném světě je každý sám svrchovaným správcem svého života = sám se rozhoduje, co bude dělat.
Dělá si tedy, co chce a co ho baví.
Pokud si někdo říká "na prvním místě mám svoje blízké" / "na prvním místě je rodina", tak si přeci taky dělá, co chce (např. chce=vybral si upřednostnit rodinu před sebou) a co ho baví (=baví ho rodinný život). To není "níž" ani "výš" než když má někdo na prvním místě sebe (protože všichni jsme si rovni..). Nejste lepším člověkem, pokud obětujete svoje štěstí pro rodinu. Podle mě sebeobětování není úplně zdravé, ale jelikož jsem zastánkyní svobody, tak nikomu výběr jeho života nerozmlouvám. Zároveň si samozřejmě nenechávám od nikoho kecat do svého života.
Vím o tom, že pro někoho (údajně) není věnování (celého) života rodině "sebeobětováním" / "obětí" - o tom by se dalo polemizovat dlouho = toto si každý (takový) musí vyřešit sám v sobě.. Já totiž netvrdím, že zasvěcení svého života twinflame rodině je vždy sebeoběť, ale každý má !!většinou!! i nějaké "svoje" (samostatné) koníčky. Takže !!většinou!! se o sebeobětování jedná.
PS. Samozřejmě existují nějaké základní "zákony vesmíru", takže když píšu o tom, že ten, kdo má špatný charakter (a ubližuje), má karmu..nebo že když někdo potlačí svojí touhu po twinflame (=která je právě vnitřní!!), tak má špatný charakter apod. Tak píšu právě o tom, že zlý je ten, kdo potlačuje svůj VNITŘEK, který nahradí CIZÍMI radami / společenskými normami atd..
PPS. Pokud máte pocit "promarněného života" nebo že "jdete odnikud nikam", no tak zkuste hledat, co vás baví (=poslání). => Tzn. tak poslání ASI máte.
Ale pokud se cítíte dobře (šťastně, naplněně), přičemž žádné poslání neděláte, no tak ho asi nemáte?
Jakože nejvíce záleží na VAŠICH (vnitřních) pocitech..
Navíc poslání je něco, pro co se duše sama vědomě rozhodne (a tedy nemusíte zkoumat, jestli poslání máte/nemáte; ale můžete si ho vybrat i během života = od té doby ho budete mít).
..Pro čtení dalších článků pokračujte přes menu vpravo nahoře na této stránce.
