Pokud by se někdo divil, co to vlastně znamená "mít dobrý charakter"; tak v tomto článku to uvedu na pravou míru. Pokud někdo nerozuměl, o čem mluvím (když pořád píšu o "dobrém charakteru"), tak jsem konečně vymyslela jakousi "definici" (protože běžně se to dá určovat jen "za pochodu" z rozhodnutí v aktuálních situacích).

Dám příklad: Skupinka lidí se rozhodne někoho pomlouvat, protože oni cítí, že to "stmeluje" jejich kolektiv PLUS tímto získávají energii. Pomlouvanému člověku to nejdříve vadí (že ho pomlouvají), protože mu na těch lidech záleželo. Ale poté, co si uvědomí, že si s nimi stejně nemá co říct a že si s nimi nerozumí; se s nimi kamarádit ani nechce (NE protože oni ho nepřijímají, ale protože se k sobě vzájemně pro přátelství nehodí). Takže pak mu to (jejich pomlouvání) začne být upřímně jedno.
Mezitím pomlouvači tvrdili, že oni nemůžou za jeho ublížené pocity, což je i vcelku fakt. Poté, co to (pomlouvání za zády) už dotyčnému však doopravdy přestalo vadit (aniž by se o to snažil silou vůle); se tato skupinka zaměří na někoho jiného A NEBO se jejich kolektiv rozpadne (protože jejich "přátelství" byla jen "aliance predátorů za účelem kradení energie"). Tato skupinka si myslela, že "dokud to funguje" / "dokud jejich poměrně nevinné chování někomu emočně vadí, když si z někoho jen dělají srandu a nemyslí to nějak vážně", tak je správné to dělat, protože kdyby byla oběť "v pořádku" (silnější), pak by je takovéto chování vůči ní nelákalo. Aneb (údajně) to je vina toho, kdo (přehnaně) reaguje, že to pak lidi láká, tropit si něj žerty..

No takže tato skupinka má špatný charakter (=jsou příkladem špatného charakteru). Zatímco ten, kdo se umí sám regulovat směrem k zodpovědnosti za vlastní chování (a řekl by si "i když chci zapadnout do této skupinky a nestat se naopak jejich příští obětí..; tak pokud někoho pomlouvají, nebudu se toho účastnit / podporovat je v tom / zapojovat se do pomlouvání)"; má dobrý charakter.

PS. na šikanu se vztahuje to samé


Dobrý charakter tedy je, když vidíte někoho slabého / zranitelného / s problémem a rozhodnete se své nadřazenosti / převahy nevyužít v jeho neprospěch = nebudete mu ubližovat (a rozhodnete se takto sami od sebe; a to i když se ta situace zdá, že by vám to prošlo a nebyl by za to žádný trest).

Takovým začátkem dobrého charakteru je vzdát se svého zisku kvůli empatii k někomu; jenže když někdo opakovaně říká "já jsem chtěl/a toto ale pro tebe jsem udělal/a něco jiného, aby ti to neublížilo", stále má poměrně špatný charakter. Protože člověk s dobrým charakterem má empatii jako default, takže ho ani nenapadne chtít (sám za sebe) něco, co by mohlo jinému ublížit.

Tedy když se manželovi líbí jiné ženy, ale nepodvádí proto, že se silou vůle snaží neubližovat, je to sice dobrý začátek, ale.. Muže; který si vědomě vezme ženu, která mu připadá nejlepší a jeho city jsou stálé; nikdo jiný ani přitahovat (v budoucnu) přirozeně nezačne. Proč se mnoho mužů žení co nejrychleji s tou, která "je zrovna po ruce"? Kvůli získání pravidelného sexu (a možnosti odebírání ženské energie). Takovíto muži měli nic moc charakter už před svatbou, a proto se rozhodli upřednostnit sex a pohodlí před kvalitou (mylně se domnívali, že se s ženáči budou mladé nezadané ženy zabavovat = takže budou mít domácí pohodu i další naplnění jinde u obdivovatelek či přímo milenek). Tito muži navíc netuší, že žena, která si někoho s horším charakterem byla ochotná (např. pro peníze) vzít, k němu byla přitahovaná kvůli "výhře" nad ostatními ženami (jenže po jejich svatbě ho ostatní ženy ze svých potenciálních partnerů vyřadí, takže manželčina přitažlivost vyprchá..). Ostatní ženy o daného muže "S NIC MOC CHARAKTEREM" stejně ani nikdy nestály (jen ho neznaly natolik dobře, aby mohly odhalit, že má špatný charakter). Takže muž s nic moc charakterem skončil s manželkou podobné úrovně.. V manželství jim nezbývá nic jiného (jelikož nezískávají energii od pravoslavného křesťanského Boha), než se vysávat vzájemně; dokud je smrt nevysvobodí.. (proto většina pozemských manželství v nebi už pak nepokračuje..)


Proč nestačí dobrý charakter sám o sobě k tomu, aby se člověk dostal (automaticky) do Nebe?
Protože i úroveň charakteru určuje, jestli se člověk rozhodne Ježíše přijmout a nebo odmítnout..